Dostat se do blízkosti Victoire de Castellane, je jako chtít jít na party s Madonnou. Platí za superstar mezi šperkaři. Módní dům Dior kvůli ní otevřel vlastní klenotnickou sekci, které vládne pevnou rukou už 18 let. Návrhářkou šperků přitom vůbec být nechtěla.
Přiznám se, že jsem o setkání s Victoire snila od její první kolekce pro Diora. Fascinovala mě svým přístupem k drahokamům, které používala stylem, jakým jiný dělají prstýnky z poutě. Hravé, romantické, jedinečné. Stejně jako ona. Mnohokrát jsme se míjeli v tichých chodbách elegantního domu na Avenue Montaigne, hlavního sídla módního domu Dior. Vždy se usmála a na vysokých podpatcích elegantně proplula kolem.
Nikdy nezapomenu moment, kdy jsem viděla její opálové náramky nebo kolekci inspirovanou saténovými mašlemi. Stejně jak mě nikdy nepřestaly udivovat její lebky a prsteny s “kapkami krve”, nad kterými by hrabě Drákula zajásal. Victoire prostě umí s pomocí kamenů a dokonale zachyceného pohybu vyvolat hodně silné emoce. Není divu, že každá z jejích kolekcí je okamžitě vyprodána. Prsteny za milion eur mizí stejně rychle jako ta nejběžnější bižuterie. Když po roce přišel souhlas s rozhovorem tváří v tvář, rozbušilo se mi srdce takovou rychlostí, že bych to žádnému kardiologovi nepřála slyšet.
Po náročném týdnu módu haute couture přichází den D. Paříž se teprve nesměle probouzí do nového dne, sluneční paprsky opatrně vykukují zpoza mraků a osvětlují střechy elegantních domů v prvním pařížském obvodu. Kolem Vítězného oblouku je nezvykle klidno, dopravní špička ještě ani nezačala. Mířím do čísla 51 na Avenue Iéna. Tento dům v novodobé historii představuje milník pro Diora. Právě zde představil Raf Simons, dnes již bývalý kreativní ředitel, svou první kolekci. Salony tehdy vyzdobil miliony květin, od temně rudých růží přes křehké bílé orchideje. Dnes to tu vypadá úplně jinak …
Rozhovor vyšel v PROČ NE?! v říjnu 2016, jeho on-line verzi si můžete přečíst na iHNED.cz
